Rozhovor - Roman Schejbal, předseda FCS Ratboř

úterý 23.06.2020
Krátké představení FCS Ratboř očima předsedy pobočky

Předseda FCS: Roman Schejbal
Datum vzniku pobočky: 18.11.2019
Počet členů pobočky: 28
Vzdálenost pobočky od Generali Areny: 62 km

Co pro vás znamená fráze: "Být sparťanem?"
To snad není ani fráze to je prostě dar být Sparťanem a já jsem ho dostal. V roce 1983 jsem jel navštívit s mamkou její sestru do Prahy a akorát se můj strejda chystal s mým bratrancem na fotbal, samozřejmě na Spartu a strejda se mě zeptal, jestli nechci jet s nimi, byl to zápas se Slovanem Bratislava a vyhráli jsme 2:0. Pamatuji si, jak mě okouzlila atmosféra stadionu a od té doby není moc zápasů, které jsem na Letné nenavštívil.

Jaký je váš největší zážitek se Spartou?
Zážitků se Spartou mám celou řadu, ale největším je jízda nultým ročníkem Ligy Mistrů v roce 1992, to byla jízda, na kterou se nedá zapomenout.

Jak dlouho funguje vaše pobočka a jaký byl vlastně impuls jejího vzniku?
Jak jsem psal, pobočku jsme založili vloni, takže jsme mladá pobočka. Impulz vzniku byl jednoznačný, ukázat všem fanouškům fotbalu u nás, že fanoušci Sparty nikdy nebyli a nikdy nebudou fanoušky úspěchu, to že se při úspěchu najednou rozrůstají jejich základny fanoušků a vyprodávají se stadiony, to dokáže každý rádoby fanoušek, stačí se ohlédnout do blízké minulosti, kdy dva nejmenované kluby nám to předvedli v plné kráse. Fanoušek by měl podporovat klub svého srdce hlavně v dobách, když se nedaří, těch si vážím a vždycky vážit budu, ať fandí, komu chce. To byl hlavní důvod založení naší pobočky

Na který počin jste nejvíc pyšní, co se nejvíc povedlo?
To že s pomocí FCS jsme v poměrně krátké době dokázali pro naše členy zorganizovat besedu legend Sparty Lumíra Mistra a Jana Bergra a také, že se mnou na zápasy Sparty začaly jezdit fanoušci Ratboře, kteří dříve nikam nejezdily a to ne jen na Letnou, ale i na venkovní výjezdy přes celou republiku.

Co je při řízení pobočky nejsložitější?
Nevím, zatím na to nedokážu odpovědět, protože jsem zatím na žádné problémy nenarazil.

Jak prožíváte zápasy, jezdíte a kde se scházíte při venkovních?
Výjezd beru jako takovou mojí morální povinnost pokud se chci nazývat fanouškem Sparty, tak přeci musím podpořit klub svého srdce. Pro naše hráče je přeci důležité, když vidí své fanoušky třeba na Moravě, jenom by to chtělo z jejich strany větší uznání. No a scházíme se většinou v nějaký hospůdce a pak spolu vyrážíme na stadion.

O jaký typ akcí mají vaši členové největší zájem?
Samozřejmě největší zájem je o jednotlivá fotbalová utkání a pak o besedy, jak se současnýma hráči a vedením Sparty, tak s legendami. Aktuálně teď připravujeme setkání s Horstem Sieglem a Tomášem Řepkou.

Co chcete do dalších let vylepšit ve fungování vaší pobočky?
Více se zapojit do kultury v naší vesnici, např. pořádat dětský den a v zimě jeden ples, to je asi nejbližší úkol pro tento rok, který bych rád uskutečnil.

Jak se vám líbí práce Sparty s fanoušky?
Je to o 100% lepší než to bylo, ale vždycky je co zlepšovat a neusnout na vavřínech.

Bylo v posledních letech bez úspěchů složité udržet si sparťanskou „víru“?
Nikdy, samozřejmě že to bolí, bolí to moc a bolet ještě bude, ale jak jsem říkal dřív, tak nikdy nebudu fanouškem úspěchu a proto vždy když budu mít možnost, tak budu sedět na svém místě a budu svou Spartičku podporovat, co to jen půjde. Vůbec si neumím představit, že bych si řekl, dnes asi nevyhrajeme, tak raději nikam nepojedu a budu sedět doma. To bych se pak na sebe nemohl podívat ani do zrcadla

Co byste vzkázal všem sparťanským fanouškům?
Že jsme všichni fantastičtí a děkuji vám za to. Všem jsme ukázali, že v žádném případě nejsme fanoušci úspěchu, ale jsme hrdý na naše „es“, které všichni nosíme v srdci. Věřím, že v blízké budoucnosti budeme znovu odcházet ze stadionu s úsměvem na tváři.

PK